17. 06. 2011 - 22:08 :: Škola / Čeština :: Obsah :: Zobrazeno: 4318
Já robot je soubor 9 povídek. Jsou zaÄlenÄ›ny do vypravování mladého reportéra, který dÄ›lá reportáž o robopsycholožce Národní americké spoleÄnosti pro výrobu robotů a.s. Susan Calvinové a popisuje to, co mu Å™íkala. Povídky se odehrávají v dobÄ› od r. 1996 po rok 2052 (kniha Já, robot byla vydána r. 1950)
TÅ™i robotické zákony (jsou na nich založeny všechny povídky)
(PÅ™íruÄka robotiky, 56. vydání, 2058 n.l.)
Autor nás uvádí do situace - reportér popisuje co již ví o doktorce Calvinové a jejich první setkání. PÅ™emluví ji, aby mu Å™ekla nÄ›jaký zajímavý zážitek s roboty
Robbie je jeden z prvních robotů, ještÄ› neumí mluvit, je to robot-chůva. Malá holÄiÄka Glorie si na nÄ›j tak zvykla, že si nehrála s nikým jiným, nechodila mezi dÄ›ti. To se nelíbilo její mámÄ›, tak pÅ™emluvila i otce Glorie a místo robota jí poÅ™ídili psa (kólii jestli si správnÄ› pamatuji). PoÄáteÄní radost je vystÅ™ídána smutkem, když G zjistí, že Robbie se ztratil. G se zaÄne uzavírat do sebe, je smutná a "chÅ™adne". To se pokusí její rodiÄe vyÅ™ešit tím, že ji vezmou (pÅ™estÄ›hují se) do New Yorku, ale ani to nepomůže. Pak otce napadne, že ji vezmou do továrny, kde se vyrábí roboti, aby vidÄ›la, že Robbie je jen stroj. Tam náhodou zahlédne Robbieho a rozbÄ›hne se k nÄ›mu - pÅ™ímo pod nÄ›jaký vůz. Robbie stihne zareagovat a zachrání jí. Ukáže se, že R nepotkali náhodou (ale to vbÄ›hnutí pod vůz nebylo plánované) a matka souhlasí s tím, že si Robbieho nachají.
Rozmlouvají dál, Susan se zmíní o Gregory Powellovi, který zároveň s Michalem Donovanem testovali roboty v praxi. Reportér se ptá na více detailů
Michale Donovan a Gregory Powell testují na Merkuru nový typ robota RCHK, Å™íkají mu Rychlík. Poslali ho pro selén do selénového jezírka nÄ›kolik mil daleko, ale R se nevrací. PodaÅ™í sem jim ho lokalizovat rádiem a zjistí, že bÄ›há okolo toho jezírka. Najdou starší roboty po první expedici a vydají se šachtou k jezírku. PodaÅ™í se jim na chvíli spojit s R, ale ten jen mluví a zpívá nesmysly, jako by byl opilý. Vydedukují, že rychlík se pohybuje ve stabilitÄ› mezi 2 a 3 zákonem robotiky - tj. mezi splnÄ›ním pÅ™íkazu a sebezáchovou (ta u nÄ›j byla kvůli těžkým podmínkám na Merkuru zesílena), protože kolem jezírka je oxid (kysliÄník) uhelnatý, který dáva se železem (ze kterého roboti pÅ™evážnÄ› jsou) tÄ›kavý karbonyl železa. Pokusí se ho odlákat blíž tím, že kousek za nÄ›j hodí flašku z octanem, který se po rozbití flašky vypaÅ™í a 3. zákon pÅ™ižene robota blíž. To ovšem selže a zbývá jim poslední možnost - použít 1. zákon. Powell se vydá naproti rychlíkovi do silného slunce. Po nÄ›jaké chvili ho zaÄne slunce vysilovat, upalovat a on zaÄne padat do bezvÄ›domí. Na poslední chvíli ho Rychlík zachrání.
Půl rok na to testují v solární stanici ("pÅ™eposílá" sluneÄní záÅ™ení na zem jako zdroj energie) robota CHTR-1 - Chytrák. CH, jenž byl zkonstruován až na stanici, zaÄne pÅ™emýšlet (byl tak zkounstruovaný) a protože zná jenom stanici (nic venku) a nevěří, že ti dva lidé, kteÅ™í jsou oproti nÄ›mu nedokonalí - on je téměř nesmrtelný, inteligentní, silný, odolný vůÄi extrémním podmínkám, má rychlý mozek a dokonalou paměť - ho mohli sestrojit, dojde k tomu, že jeho kroky Å™ídí Pán. Tato myšlenka pÅ™eroste ve fanatismus i u ostatních robotů na stanici. Prohlašují ho za jediného proroka Pána. CHTR-1 uvÄ›zní oba dva lidi. TÄ›m se nepodaÅ™í ho zneškodnit do sluneÄní elektronické bouÅ™e (pokud nevypnou lasery, které vysílají sluneÄní energii na pÅ™esnÄ› urÄený bod na Zemi, tak celá zem bude spálená na uhel). CHTR-1 jim donese pro zajímavost grafy a oni zjistí, že se mu podaÅ™ilo udržet paprsek na místÄ› - to je pÅ™ece jeho poslání od Pána. Spokojení odletí na Zem
Testují kolektivního robota DV-5 (robot, který Å™ídí dalších 5 robotů v týmové práci pÅ™es pozitronické pole) vyvinutého pro těžení na rudy na asteroidech. Pokud je robot pod dohledem, vše je v poÅ™ádku, pokud ale na nÄ›j nedohlížejí, nevytěží žádnou rudu. ZaÄnou ho sledovat a zjistí, že když jsou roboti sami, tak tancují. Dlouho nemůžou pÅ™ijít na to, co to způsobuje. Pak pÅ™íjdou na to, že se to stává pouze v nebezpeÄných situacích, kdy je na Daveovi (DV-5) pÅ™enechána vÄ›tší iniciativa a zodpovÄ›dnost. Pokusí se tedy "vytvoÅ™it" nebezpeÄnou situaci a odstÅ™elit kus skály blízko robotů. Propadne se ale strop za nimi a uvÄ›zní je v šachtÄ›. Roboti mezitím zaÄnou tancovat. Powell vytáhne revolver a poškodí jednoho robota, takže Daveovi odpadne jeden robot na Å™ízení a zaÄne se znovu ovládat a zachrání je (nezvládal ovládat 5 robotů + sebe v situacích, kdy na nÄ›j byla pÅ™enesena veškerá iniciativa)
Národní americká spoleÄnost vytvoÅ™í robota, který umí Äíst myšlenky, ale neví, kdy se stala chyba. Herbie, jak se jmenuje ten robot (RB-34), Å™ekne Bogertovi, že bude pÅ™íští Å™editel již za nedlouho a Susan Calvinové, že ji miluje Ashe (ona jeho tajnÄ› miluje). ÄŒasem se všichni z tÄ›chto informací dostanou do nepÅ™íjemných a komplikovaných situací. Doktorka Calvinová pochopí, že jim Herbie všem lhal. Lhal, protože podle 1. zákona nesmí ubližovat lidem a vzhledem k tomu, že Äetl jejich myšlenky, nemohl jim ublížit ani tím co Å™íkal - musel tedy Å™íkat to, co oni chtÄ›li slyšet. Susan robotovi pÅ™edloží pro nÄ›j neÅ™ešitelné dilema a on zešílí - Äímž ho zniÄí (nebylo to Å™eÄeno, ale vyznÄ›lo to jasnÄ›, že nechce, aby se pÅ™išlo na její tajemství, že milovala Ashe - ten jí prozradil, že se bude ženit)
Ten den reportér se Susan skonÄili a reportér ji vyhledal další den, zajímal se o mezihvÄ›zdné lety a hyperatomový pohon
Susan Calvinová a Petr Bogert (již jako výkoný Å™editel) letí do výzkumného centra hyperatomového motoru, kde se jim ztratil jeden robot - Nestor 10. Ztratil není správný výraz, oni ho našli, ale nemohou ho rozeznat mezi dalšími 62 stejnými roboty. Susan zjišÅ¥uje, že robot, který mÄ›l navíc upravený 1. zákon (na pouhé: Nesmí ublížit lidem) dostal pÅ™íkaz, aÅ¥ se ztratí - tak se ztratil. ZaÄne to u nÄ›j pÅ™erůstat v šílenství - jak se mu daÅ™í dál úspÄ›šnÄ› skrývat, hraje si s lidmi Äím dál víc. Pokusí se ho odhalit pomocí testu 1 zákona, který ale dopane stejnÄ› pro všech 63 robotů. I další testy selžou. Susan se domluví a pokusí se o test ještÄ› jednou, ale Å™eknou robotům, že mezi nimi a ÄlovÄ›kem, který bude v nebezpeÄí bude pro roboty smrtelné gamma záÅ™ení. Místo gamma záÅ™ení ale pouští mezi nÄ› pouze infraÄervené záÅ™ení až jeden robot vyskoÄí a pokusí se zachránit osobu. VysvÄ›tlení: ostatní roboti byli noví a nepoznali jaké je jaké záÅ™ení a v souladu s myšlenkou, že pokud by se pokusili zachránit osobu, tak by stejnÄ› umÅ™eli dÅ™ív, než by k nÄ›mu došli a ta osoba tedy umÅ™e tak jako tak, sedÄ›li. Pouze Nestor-10, který tu již nÄ›jaký Äas byl, vyskoÄil na pomoc, protože poznal, že to není gamma záÅ™ení a pÅ™edpokládal že je to trik, že ostatní roboti taky vyskoÄili i když by umÅ™eli. Nestor-10 se pokusí zaútoÄit na Susan, ale mezitím pustí do komory gamma záÅ™ení a robota zabijí.
Mozek (pozitronický obrovský supermozek) sestrojí loÄ s hyperatomovým motorem. Protože cestování v podprostoru znamená pro lidi na dobu cesty neexistenci => smrt, pÅ™edpokládá se, že Mozek v nÄ›jaké fázi pÅ™estane pracovat a upozorní na to. To se ovšem nestane (Mozku je pÅ™edem zdůraznÄ›no, že se smrtí se poÄítá a že to lidem nevadí) Mozek, protože nemůže porušit 1. zákon, i když mu to Å™ekli provede únik (psychologicky) - vyrovnává se s tím tak, že se stane vtipálkem. LoÄ ovládá jenom on a odstartuje ji náhle, když si palubu prohlížejí Donovan s Powellem, kteÅ™í si toho nevšimnou. Na jídlo mají pouze fazole a mlíko (další vtípek) a tak... po pÅ™íletu na zem Národní americká dá loÄ konkurenci, aÅ¥ si ji nechají a prozkoumají (tentokrát vtípek od nich)
Národní americké se pÅ™ihlásí Quinn (takovej rejpal) a tvrdí, že jeden z kandidátů na starostu je robot, že ho nikdy nevidÄ›li jíst ani spát. Susan a Lanning (bývalý Å™editel) to musí vyÅ™ešit kvůli jménu firmy (roboti jsou na Zemi zakázaní). NepodaÅ™í se jim získat důkaz, že Byerley (ten kandidát) není robot, ale ten to dokáže tím, že poruší první zákon. PÅ™i veÅ™ejném proslovu uhodí ÄlovÄ›ka, který ho provokuje a Å™íká, že ho neuhodí, protože je robot. Byerley se svěří Susan, že vše bylo naplánované - využil toho, že ho prohlásili za robota (tím se dostal do povÄ›domí lidí) a pÅ™ed zraky tisíců lidí se z tohoto obvinÄ›ní oÄistil. Dr. Calvinová mu na konci Å™ekne (ne pÅ™ímo), že ví, že je robot a že ten ÄlovÄ›k, kterého uhodil byl taky robot (oba je sestrojil skuteÄný Byerley, který je mrzák po autonehodÄ›) - pravdu sme se ale nedozvÄ›dÄ›li
ZemÄ› je rozdÄ›lena do 4 hospodáÅ™ských oblastí (národy a státy jsou zrušeny) a ekonomiku Å™ídí Stroje (gigantické pozitronové mozky). ZaÄnou se objevovat výkyvy v jednotlivých hospodáÅ™stvích a celá povídka je vedena v dialogu Byerleyho a Susan, B vypráví, jak byl za vedoucími jednotlivých oblastí. Po "prohlídnutí " záznamů z rozhovorů s nimi rozmlouvají a pÅ™emýšlí, co se může dít a jaké to bude mít dopady. Neshodnou se jednoznaÄnÄ› na kompletní odpovÄ›di, ale shodnou se na tom, že "v budoucnu jsou nevyhnutelné pouze stroje" (Stroje s modifikovaným 1 zákonem - pro lidstvo - jsou sami o sobÄ› nejdůležitÄ›jší pro lidstvo, musí tedy zachovat svou existenci. Proto ale musí "odstranit" jejich odpůrce, které i tak nemohli zabít, pouze je "pÅ™esunuli" na jiné, nižší pozice, kde jim nemohli uškodit)
Stroje tedy ovládají zemi, Dr. Calvinová umírá ve 82 letech (reportér sbíral pÅ™íbÄ›hy k 75. výroÄí Národní americké, kdy bylo Susan též 75)
http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/isaac-asimov/ja-robot-2.html